• Legal Disruptors

Jiří Novák: Používání cloudových služeb je pro advokáty do budoucna nevyhnutelné

🇨🇿 Jiří Novák, partner advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák, patří mezi finalisty ocenění Deloitte Legal Disruptors Awards 2022. Jaký je jeho pohled na téma právnických inovací? A považuje se sám za inovativního?


Co pro vás osobně představuje téma právnických inovací?

Řídím se pravidlem – kdo se nevyvine, zhyne. Je to možná pro advokáta drastické přirovnání, ale i v naší profesi platí, že přežijí pouze ti, kteří se přizpůsobí vývoji. Ti, kdo budou svoji práci vykonávat produktivně tak, aby obstáli v konkurenci jiných, či ji předčili.


Dnes se zdá být nepředstavitelné, že by advokát nepoužíval právní informační systémy, internet, emaily apod. Přitom před třiceti lety nic z toho v prakticky použitelné podobě neexistovalo, ale přesto advokáti právní služby poskytovali. Psali podání na psacích strojích nebo je diktovali zapisovatelkám. Podání a přípisy posílali poštou. Platné zákony studovali ze svázané Sbírky zákonů a judikáty ze Zelené sbírky. V dnešní době by advokát fungující takto „offline“ neobstál. Nikoliv proto, že by neměl k dispozici elektronické nástroje, když jsou běžně dostupné všem, ale proto, že je neimplementoval ve své praxi a bez nich v praxi neobstojí. Nebude stačit světu.


Těžko si lze představit někoho, kdo by skutečně takto zaspal dobu, ale z příkladu je zřejmé, že inovace v právu nutně neznamená vynalézání nových inovací. Znamená použití těch dostupných. To platí jak pro advokacii jako takovou a její existenci v rámci justičního systému, ale také pro jednotlivé advokáty a advokátní kanceláře. Elektronizace advokátních kanceláří často není ničím jiným než použitím dostupných technologií pro výkon advokacie, což v důsledku může vést (a slovo může je zde důležité) ke zvýšení jejich produktivity.


Pak ale existuje nelehce definovatelná míra, kdy již nedochází k jednoduchému použití běžně dostupných technologií v advokátní praxi, ale advokáti, advokátní kanceláře, nebo zobecněně právníci svoji praxi obohatí technologií, kterou nově vytvoří. Takových případů ale nebude mnoho a budou vyhrazeny právníkům, kteří pro to mají k dispozici zdroje a příležitosti uplatnění v praxi.


Do budoucna uvidíme průnik mnoha dalších technologií do advokacie (či obecně právní profese), ať již to bude v rámci práce s textem – podpora psaní textu, analýza textu, judikatury, zákonů atd., převod řeči do textu a zpět, a celá škála nástrojů, které bude možno považovat za umělou inteligenci. Pro bližší seznámení doporučuji publikaci „Guide on the use of Artificial Intelligence-based tools by lawyers and law firms in the EU“, na které jsem spolupracoval v rámci projektu AI4Lawyers (https://ai4lawyers.eu/). Mnoho z těchto technologií je částečně dostupných již dnes, u jiných to lze očekávat a nezbývá než vyčkat na příchod někoho, kdo je uvede do praxe.


Ve zkratce řečeno, inovovat znamená pracovat lépe a radostněji (a nutně to nemusí znamenat technologické inovace).


Považujete se vy osobně v nějakém ohledu za inovativní? A v čem konkrétně?

Mé hodnocení nechám na jiných, ale neustále se snažím vymýšlet, jak v advokacii a advokátní kanceláři využívat postupy a technologie způsobem, který nám umožní fungovat plynuleji, či snad účinněji. Způsobem, který umožní našim klientům komunikovat s námi jednodušeji, ale současně tak, aby nedošlo k ohrožení pravidel výkonu advokacie a zejména povinnosti mlčenlivosti.

Těžko mluvit o konkrétnostech, něco napoví odpovědi na zbylé otázky, ale kupříkladu v advokátní kanceláři se jedná o neustálý proces ladění a vylepšování jednotlivých koleček hodinového stroje. Proces, který nikdy neustane, často se projevuje uvnitř kanceláře, a občas vede k vylepšení, které lze vidět navenek.


Kupříkladu, větší data si s našimi klienty nevyměňujeme skrze různé bezplatné online úschovny, ale přes naši online platformu. Tu jsme zejména z bezpečnostního pohledu významně přizpůsobili našim potřebám a můžeme přes ni s klidným svědomím plnění advokátních povinností s klienty, kromě dokumentů, sdílet například přehledy lhůt, úkoly na spise, faktury, které mohou platit skrze online platební bránu.


Před pár lety jsme vytvořili online právní poradnu (https://akbsn.online/). Zřejmě nejsme první advokátní kanceláří, která poskytuje právní služby (zčásti) online, ale jsme takovou, která tuto službu vytvořila jinak, podle své představy a svou vlastní cestou, kterou lze dále rozvíjet.

Projekt Skype obhajob, na jehož začátku stála má myšlenka, je použitím běžně dostupných videokonferenčních možností do prostředí advokacie a vězeňství. Inovací zde tedy není videokonferenční platforma, ale nastavení procesu jejího použití v rámci advokacie a vězeňství.


Jaké "disruptivní" právnické téma vás aktuálně nejvíce zajímá?

Mojí dlouhodobou snahou, a věřím, že nejen mojí, je vidět justici v podobě, která se odprostí od rigidního postupu založeného na principech založených v roce 1963 a bude fungovat s myšlenkou, která má za cíl zefektivnit justiční systém.


Nejedná se pouze o prosazování videokonferenční soudní jednání, které pomalu české soudy začínají vnímat jako alternativu osobní účasti u jednání ve věcech, kde je to vhodné. To je jen jednoduché využití dostupné technologie ve stávajícím systému, byť i to je něco, co posune justici dál.

Jde mi o například o elektronizaci spisů a vzdálený přístup advokátů (a účastníků) k nim. Bílou vránou je v tomto ohledu například Ústavní soud. Pro představu – jen na činnost související se zajištěním kopie spisů jsme v naší advokátní kanceláři loni vynaložili odhadem 520 hodin. Jinak řečeno 65 pracovních dní, či přes tři pracovní měsíce. Kolik takového – často neproduktivního – času vynaloží ročně všichni čeští advokáti? Mimochodem, elektronizací spisů by mohlo vymizet zdlouhavé a nákladné převážení spisů mezi jednotlivými soudy a orgány činnými v trestním řízení.

Digitalizaci justice si dovedu představit i v daleko širším měřítku. Našla by uplatnění platforma, která by umožňovala účastníkům a jejich zástupcům nahlížet do přehledu řízení, kterých se účastní? Z jednoho místa by viděli stav řízení a nařízených jednání, mohli by nahlédnout do spisu, nahrát do něj nové podání, připojit se k online jednání. Soudům by takový přehled zjednodušil nařizování soudních jednání a omezil by kolize v nich. Možností funkcí je nespočet.


Představu má i Evropská unie, která v aktuálním plánu prosazuje digitalizaci justice.

Z témat zaměřených na advokacii před námi aktuálně – a to celoevropsky skrze výbor CCBE pro IT právo, kterému předsedám, leží téma používání cloudových služeb advokáty (zejména) z pohledu ochrany povinnosti mlčenlivosti. Nejde přitom o technologické zabezpečení, které je leckdy na vyšší úrovni, než zabezpečení „on premise“ služeb používaných advokáty. Problém leží v nastavení interních procesů poskytovatelů cloudových služeb a toho, že v převážné většině nejsou s to rozlišit, zda data, která spravují jsou chráněna povinností mlčenlivosti. Při pokusech orgánů veřejné moci o získání takových dat pak může dojít k jejich vydání jako u běžných dat. Téma se přitom netýká jen cloudových úložišť dat, ale cloudových služeb obecně, když v mnoha případech tato data z různých praktických nebo technologických důvodů nejsou šifrována (navíc, neexistuje nic jako neprolomitelná šifra).


Těžko říct, zda se jedná o „disruptivní“ právnické téma, ale používání cloudových služeb je pro advokáty do budoucna nevyhnutelné. Jde jen o to, aby přitom byl učiněno za dost pravidlům řádného výkonu advokacie a povinnostem, které advokáti mají.